Když přemýšlím o tom, kde se vlastně začal psát příběh Kristýny Mášové jako kouče, až zpětně zjišťuji, že záblesky je možné najít už v dětství. Jako velmi citlivé dítě jsem nad vším až moc přemýšlela. Pamatuji si,  jak jsem si v deseti letech půjčovala bráchovy “psychologické” knížky, ležela na chalupě v posteli a snažila se zahřát si nohy myšlenkou. 

Ač vím, že máma dělala, co mohla a jak nejlíp mohla, byla jsem vedena trochu jiným směrem. Z domu jsem si odnesla, že musím být nejlepší, protože být dobrá nestačí. A taky, že druzí jsou chytřejší než já a vědí lépe, co potřebuju. Při znalosti tohoto kontextu není moc překvapivé, proč jsem strávila 13 let učením se a honbou za samými jedničkami, ani proč jsem si vybrala školu s nálepkou těžká a prestižní. Díkybohu to nebylo zcela mimo můj talent. 

V posledním ročníku na medicíně přišla první z mých krizí. Měla jsem pocit, jak kdyby mě celou dobu mého života někdo vedl se zavřenýma očima a najednou mi šátek pomalu odvázal a řekl: “Tak a teď už běž sama.” Myslíte, že otevřete oči a budete doma, ale zjistíte, že se nacházíte v zemi někoho jiného. Nechápala jsem, jak se stalo, že jsem právě na tomto místě, a hlavně, že tam možná vůbec být nechci. Tenkrát poprvé jsem se začala vymaňovat s rodinných norem a začala se více zabývat tím, kdo jsem já a co opravdu chci.

Největší lekce mého života přišla s náročným partnerským vztahem, který odpovídal tomu, jak málo jsem si vážila já sama sebe. Pochopila jsem, že vše,co se mi v životě děje, je především o mně. Začala jsem na sobě intenzivně pracovat s vizí, že s mou vlastní změnou se automaticky příznivě změní všechno ostatní. Vlastně se tak stalo a děje dál, ikdyž jsem si to představovala trochu snadněji. 

S tím, jak jsem začala odloupávat slupky balastu, se začalo víc a víc dařit odlišovat můj pravý hlas od hlasu, který člověka sice vede k cíli, ale někoho jiného. Pamatuji si, když jsem listovala stránkami profesionálích koučů a hřejivý pocit mi říkal: “Jee, to by bylo hezké něco takového dělat, to by mě bavilo.”

Všechny tato události mě významně ovlivnily pro to, kým jsem dnes. Jsem hrdá, jaký kus cesty jsem prošla a jsem ráda, že vám všechno co vím a umím, mohu předávat dál. Jsem vděčná, že i přes neoptimální prostředí a nejrůznější překážky jsem svou cestu za štěstím nevzdala a vždy jsem našla sílu vstát. Vše se mi vyplatilo a jsem přesvědčená, že podobně to budete mít vy, kteří na sobě budete pracovat.

Práce kouče je krásná a pro mě nesmírně smysluplná. Mohu v ní uplatnit své talenty analytika, rádce, motivátora. Nesmírně mě baví postupně rozkrývat nánosy, které lidem brání být autentičtí a ve výsledku i spokojení. Baví mě dávat si věci do souvislostí a sledovat, jak se klient uvolňuje. Je pro mě radost hledat záblesky talentu, o jehož existenci často ani člověk netuší. Je to jako rozbalovat dárek a těšit se, jaký poklad v něm najdu. A když přede mnou nakonec stojí sebevědomý, vnitřně naplněný vyzrálý člověk, je to nepopsatelný pocit štěstí, který mě, ač prožívaný znovu a znovu, nikdy nezklame.

Každý jsme jiný, každý jsme ale diamantem se specifickými vlastnostmi. A přesně ty svět potřebuje. Tak si dovolte být tím, kým můžete být. Velmi ráda vám budu průvodcem na vaší pouti za štěstím.

• Nalezení vlastní identity
• Orientace v životě, definování a realizace životních cílů
• Hledání talentu a jeho uplatnění, vhodné i pro mladistvé při výběru školy a budoucího povolání
• Buďte výhradním tvůrcem svého života
• Zvládnutí těžkých životních situací
• Pomoc při hledání kompatibilního partnera
• Pomoc v oblasti vztahů: partnerské, vztahy rodiče – děti
• Koučink jako prostředek léčení psychosomatických onemocnění

• Výcvik koučů Magdaleny Vokáčové Koučink jako umění
• Škola koučů Aleše Kaliny
• 2 roky praxe kouče (certifikovaný senior kouč Aleše Kaliny pro práci s emočními rovnicemi)
• 8 let zkušeností v oblasti osobního růstu
• 7 let lékařské praxe
• Absolventka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, všeobecné lékařství
• Atestace v oboru radiologie a zobrazovací techniky
• Kurz komunikačních a prezentačních dovedností